Chcete číst

Bible v kostce

aneb výcuc výtah abstrakt rešerše resumé

Na přelomu června a července jsem byl s Tensingem (tu fotku miluju) na třítýdenním turné v Anglii. Případlo na mě jedno ze zamyšlení, a když bylo po něm, bylo mi sděleno, že by nemělo zůstat někde schované. Tak tady je!

Moc jsem ho pro blog neupravoval, nechal jsem ho v původní formě tak, jak zaznělo - nebo spíš jak jsem si při psaní představoval, že ho řeknu. Proto tedy bez odkazů do Bible, které bych do toho normálně zahrnul. Niech służy! :)


Akt první - svobodná vůle

Během turné jsem už od několika lidí slyšel, že jsou tak trochu zastrašení tím, jak je Bible velká a že by to asi nikdy nepřečetli.

Já jsem ji třeba taky ještě úplně celou nepřečet, je pravda, že toho v ní je opravdu hodně a různé části se od sebe dost liší. Možná ani není třeba přečíst ji celou. Je tam strašně moc příběhů, ale je tam třeba i takový zákoník... Básně a písně, dopisy... I taková erotická literatura! Jsou tam proroctví - ty, které se už vyplnily, i ty, které ještě ne... Je tam toho fakt dost, Bible je spíš taková knihovna než kniha.

Ale celá ta knihovna existuje z nějakého důvodu. Je to vlastně dopis od Boha - k nám. Je to jeden ze způsobů, jak můžeme Boha poznávat. A celou Biblí se táhne jako červená nitka jeden příběh - ten hlavní. Je tam jedna věc, která zůstane, když oškubete to méně podstatné. A o tom bych měl dneska mluvit já.

Z toho, co o Bohu víme, žije v nebi s anděly. Jedna důležitá věc - asi jste ji možná slyšeli - Bůh anděly, nás, všechny inteligentní bytosti stvořil se svobodnou vůlí. Protože představte si, že jste sami - a je vám smutno - a tak si dejmetomu uděláte robotka, aby za váma chodil a říkal vám, že vás má rád.

Nic moc, že? Víte, že vám nemůže říct nic jiného, že je prostě tak udělaný, aby to říkal. Je to jen chodící MP3ka se vzkazem, který jste si nahráli sami. To je prostě ... ultimate forever alone :D

Ale když jednou budete mít vlastní dítě... a ono za váma přijde a řekne vám, že vás má rádo - a vy víte, že nemusí! Že se k tomu rozhodlo samo... tak to je síla. TO má váhu. A o to Bohu strašně moc jde.

Proto má každá bytost svoji vlastní hlavu. Může si říct "Ne, nebudu mít Boha rád. Ať si políbí!" To je riziko. Bůh riskuje, že jeho lásku ta bytost nebude opětovat. A to pak musí strašně bolet. Když vás někdo odmítne.

Ale Bůh to risknul. A ze začátku bylo všecko úplně v pohodě. Stvořil anděly, žili spolu, všechno v pohodě, nikdo se s nikým nežral, všichni se měli rádi, nananá, prostě slaďáček.

Jenže.


Akt druhý - Bůh před soudem

Jeden z andělů - shodou okolností zrovna ten nejdůležitější, ten nejkrásnější, ten nejschopnější, ten nejchytřejší - možná vám bude něco říkat jméno Lucifer? Později se mu začalo říkat Satan. - tak ten si řekl "Kurňa, já jsem tak dobrej!" (ometá si prach z ramen) "Já bych snad i to Boží vládnutí zvládl líp než on!"

A byl malér. Ono sice, když vás něco blbýho napadne, není to automaticky špatné, pokud tomu nedáte prostor. Ale ten Lucifer tomu ten prostor dal. A začal to rozvádět. Začal o tom snít ... "Já kdybych to měl na starosti, tohle bych udělal takhle a takhle ... Nojo, já tomu vlastně rozumím víc. Dyť on to Bůh dělá špatně. Sám se ustanovil vůdcem, jaké má na to právo? Já bych byl lepší Bůh než on!"

A začal to šířit mezi anděly. A andělé nevěděli, co si o tom myslet! Nikdy nic takového neslyšeli, do té doby byl pro ně Bůh skvělý, měli se s ním úžasně, miloval je, vždyť je stvořil! No, ale Lucifer začal Boha obviňovat, a dovedl na svou stranu zlákat třetinu andělů.

A tehdy to vypuklo naplno. Lucifer obvinil Boha, že je vlastně tyran a diktátor, že se tváří strašně svatě, ale že mu jde jen o to, aby ho uctívali a on je využívá a tak dál a tak dál. A že on - Lucifer - by to dělal jinak.

A teď si vemte, co mohl Bůh dělat.

Třeba mohl lusknout prstem a Lucifer a všichni ti andělé na jeho straně se mohli vypařit do vzduchu. Ale tím by se stal tím diktátorem, za kterého ho Lucifer označil. Všichni by se ho báli.

Tak co jinačího? Mohl říct - Lucifere, to jsou kecy. Tohle jsem nedělal, protože X Y Z - mohl by všechno zdůvodnit - ale nezměnil by Luciferovu hlavu. Lucifer tehdá už prostě chtěl Boha potopit. Jakkoliv. Našel by si něco jiného, jiné lži. Nemělo by to konce.

Bůh byl prostě před soudem. To je důležitý moment. Nemohl to odargumentovat. Porota - andělé - se museli sami přesvědčit, kdo má pravdu. Bůh mohl na Luciferovy útoky reagovat jen pravdou a jakousi spravedlností, ale Lucifer mohl lhát, lichotit, naprosto cokoliv. Lucifer se musel sám usvědčit svým jednáním.

Bůh dal Luciferovi možnost vyzkoušet si to sám, po jeho. Ale v nebi ne.


Akt třetí - co na to lidé?

A v tuhle chvíli jsme už na zemi. Lucifer mohl přesvědčit o "své pravdě" lidi - pokud se mu to podaří.

A asi trochu znáte ten příběh o Adamovi a Evě. Lidé taky měli možnost rozhodnout se nemít Boha rádi, odmítnout ho, neposlechnout ho. Samozřejmě, neměli důvod, že? Ale udělat to mohli.

Bůh v té zahradě dokonce stvořil kromě všeho ostatního jeden strom, který měl tu poslušnost symbolizovat. To byl strom poznání dobrého a zlého. Vemte si, jak to muselo znít Adamovi s Evou divně - zlého? Jako, WTF? Nic zlého jsme nikdy nezažili. A Bůh jim řekl asi něco jako: ze všech těch stromů okolo jezte kolik chcete. Ze stromu života URČITĚ jezte! :) Ale z toho jednoho prosím ne. Je to strom poznání dobrého a zlého. Pokud mi věříte, vyhněte se mu. Začaly by se dít špatné věci.

Adam s Evou s tím neměli problém - Boha měli rádi, neměli důvod mu nedůvěřovat! Bůh je stvořil, proč by to s nimi měl myslet špatně, že?

Lucifer tohle věděl. Přestrojil se za hada - čemuž upřímně nerozumím :D - a postupně začal Evu pololží za pololží - stejně jako anděly v nebi - lanařit. Začal: "To vám jako FAKT Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"

To byla pitomost. Všichni věděli, jak to bylo. Měli tam tisíce druhů ovoce, zeleniny a kdoví čeho ještě. Mohli se přežrat každý den něčeho jiného. Jen jeden strom byl zvláštní, oddělený. A Eva to hadovi řekla! "Nene, můžem jíst ze všeho, jen z tohodle ne, zemřeli bychom."

Had toho hnedka využil. "Ale neee, určitě neee ... To vás jen Bůh chce odradit. Kdybyste z něho začali jíst, stali byste se chytří jako Bůh. Znali byste dobro i zlo."

Jako, není to úplně lež, jsou to pololži. Bůh ten strom stvořil, aby bylo viditelné, na čí straně lidé jsou. Nestali by se chytří jako Bůh, ale poznali by dobro i zlo, to ano. Totiž, do té doby znali jen dobro. Zlo - hřích - je, jak už předtím říkala Esther - jakoby odklonění se od Boží cesty.

A já jako chlap se můžu jen domýšlet, co se Evě honilo hlavou ... možná něco jako ... "Tyjo, to má ten had pravdu, Bůh nám z toho stromu zakázal jíst, no jo, a taky to je strom poznání dobrého a zlého, tak to znamená, že bychom něco poznali, a on nám to tají!!! (nádech)" A koukala na ten strom ... a to ovoce se muselo blyštit jak v reklamě na mekáč ... no-a-prostě-to-byla zvědavá ženská a utrhla ho :D

Nejhorší na tom je, že Adam celou dobu byl poblíž a neřek ani ň. Měl toho hada kopnout do zadnice - pokud nějakou měl - ale stál tam jak tvrdé y a byl prostě tak trochu srab. A když si Eva kousla, tak Adam věděl, že buď si kousne taky a ztratí Boha, nebo si nekousne a ztratí Evu. A ... tak nějak se mu nedivím, že se mu nechtělo Evu ztratit - a kousl si.

Bůh věděl, co se stalo. A jako, asi musel být zklamaný, že se od něho odtrhly další jeho děti. Ale úžasné na tom je, že už tehdy měl jakýsi ... záchranný plán.


Akt čtvrtý - záchrana

Totiž. Odplata za hřích je smrt. To je jakoby důsledek toho, že Bůh dává život - a když se od Boha oddělíme - což je jakoby definice hříchu - tak se oddělíme i od toho, co nám dává - i od života. Ale Bůh nechtěl, aby musely jeho děti zemřít.

Nešlo to sice jen tak vymazat, ale mohl to vzít za ně. Je to asi jako když rozbijete okno a máte ho zaplatit, a naráz za váma přijde někdo a řekne - hele, jestli chceš, zaplatím to za tebe. Vy pořád můžete říct "ne, běž do háje, zaplatím si to sám," ale taky to můžete přijmout.

Nemohl to udělat nikdo z lidí, protože lidé už si to nesli s sebou - už byli "rozbití." Každý z nás je. Děláme věci, které nechceme dělat, děláme věci, kterými ubližujeme druhým, a prostě celkově s náma něco není v pořádku.

Mohl to udělat jen Bůh. A teď si představte tu šílenost. Tvoříte něco, jánevím kreslíte obraz, a uprostřed kreslení se to pokazí. Nevím jak vy, ale mě v tu chvíli napadá prostě to skrčit, zahodit a začít znovu. Ale Bůh? Tomu jsme za to tak stáli, že za nás chtěl umřít. Bůh. Za takové pidi cosi, co mohl lusknutím prstu vytvořit znovu. Nechápu.

A to opravdu udělal. Bůh - Ježíš - se rozhodl prožít si všechno jako my - narodit se jako člověk a prožít celý život - ne v nějaké ochranné bublině - ale jako my - a nakonec se za nás obětovat, abychom my měli znovu naději na věčný život.

Bůh zemřel za lidi. A vstal z mrtvých! Bůh zemřel za mě a za vás a je to teď na nás. Jsme tak nějak automaticky na Satanově straně, a Bůh udělal všechno potřebné - to, co my jsme udělat nemohli - abychom se mohli dostat zpátky na tu jeho. Zbývá to jen přijmout. Jako to zaplacení okna. Říct mu to. "Jo, Ježíši, chci, aby za mě bylo zaplaceno. Možná nechápu, proč jsi to udělal, nemyslím si, že si to zasloužím, ale ... beru to." Tak je to jednoduché.


Akt pátý - finále

A tímhle skoro finišuje celý ten "soudní spor." Satan se na tom, jak zabil Ježíše, pěkně vybarvil - ukázal, kam by dovedla jeho vláda, a jak funguje on versus jak funguje Bůh. Kam vede neuposlechnutí Boha. Všem to je jasné, Satan se sám usvědčil.

A z Bible víme i jak to dopadne. Bůh vyřeší problém zla. Zlo se všemi následky, nemocemi a podobně bude navždycky zničeno. Bůh by si přál, aby u něho byli - a přežili - všichni, dokonce i Satan - ale ti, kteří ho odmítli, do toho vlastně jdou dobrovolně.

A když zlo skončí, Bůh vzkřísí ty, kteří se od něj nechali zachránit, ale umřeli - a udělá všechno nové, znovu tak jak to má být. Vyléčí nás jak z tělesných důsledků hříchu, tak vlastně i v mysli - už nebudeme dělat to, co ani sami nechceme a co nás potom mrzí. A jistotou toho, že už se tahle historie s hříchem nebude opakovat, budou Ježíšovy rány po ukřižování. To bude jediná připomínka toho, co se stane, když stvoření svého ... Stvořitele ... odmítne.

V tohle věřím - a doufám, že vás tam všechny uvidím. Moc mi na vás záleží - všichni tensingáři jste úplně super a netušíte, jak jsem rád, že vás znám a že s vámi můžu být. Doufám, že všichni budem i tam. ... a to je všechno :)


Ještě poznámka. Jsou otázky, které jsem do zamyšlení úmyslně nedával - mělo být "light" a tak do patnácti minut. Pokud vám po tomhle pořád něco vrtá hlavou (mělo by), dejte mi vědět a můžu zkusit napsat pokračování / doplnění.

Napište komentář

1. Kája Lančová
29. 7. 2013 18:55

ÁÁÁÁÁ, to je naprosto skvělé :) teď když jsem se nad tím zamyslela, je to ještě úžasnější ;) Mám tě moc ráda, během turné jsem tě celkem hodně poznala :)

2. Hanča Z.
29. 7. 2013 22:25

Wau! Hodně dobře podané zamyšlení! :) Někdy i docela dost vtipné! :) ...Nejvíc se mi na tom líbí, že je to srozumitelně napsané :) (..třeba i pro "nově narozené" lidi..)