Chcete číst

Parkinsonův zákon

aneb jaktože nám na konci měsíce nikdy nic nezbude?

Parkinsonův zákon koluje v hodně podobách, jedna z nich je tato:

Poptávka po zdroji se roztahuje natolik, aby ho využila celý.

Příklad ze života: Dám si na úkol dva týdny → budu ho dělat dva týdny. Dám si na něj dvě hodiny → budu ho dělat dvě hodiny.

A teď praktické využití: 100% peněz vyhradím na výdaje → 100% jich taky využiju. Ale když z každého výdělku nejdřív vezmu třeba 30% bokem (desátek, spoření, investice, cokoliv, to už si rozdělte sami :) ), tak z těch 70% taky vyžiju.

Z třeba 15000 Kč měsíčně rodiny vyžijí jen tak tak, a říkají si - ti sousedé, kteří vydělávají 40000 Kč - ti si musí žít ... Kdyby se jim někdo snažil vysvětlit, že ti sousedé taky vyžijí ze 40000 Kč jen tak tak, určitě by mu to nevěřili.

Takže - pokud si z výplaty vyhradíte třeba 30% dříve, než je stihnete utratit za kdovíco (všechno velice potřebné a důležité věci, o tom žádná), můžete je nějakým rozumným způsobem využít.

Pozn.: Určitě někde existuje limit - úkol nestihnu za 2 minuty a nevyžiju z 10% peněz, co vydělám; nicméně plýtváme, plýtváme!


Update: kamarád Radek Jančík mě upozornil, že je tenhle článek hodně podobný tomu o Nejbohatším muži v Babylóně. Ani mě to nenapadlo - ale opravdu, je to skoro o tom samém. Nicméně, myšlenky obou článků jsou z různých zdrojů, což snad i ukazuje na jejich hodnotu. Nechám to už tak :)

Napište komentář

1. ED
04. 5. 2013 22:42

No hochu, kdo by to do tebe řek, tou moravštinou jsem překvapena a celkově docela potěšena. Přeji zdraví a sílu k dílu, také v sýru díru. Bábka.